Začněme od konce — od toho, co opravdu fungovalo. Tady jsou lekce, které jsme si odnesli při budování a zavádění našeho interního projektového dashboardu. Jsou to malé, ale účinné kroky, které nám pomohly s adopcí a udělaly z dashboardu reálně užitečný nástroj.
A než řeknete „my už nějaký task management máme“ — ano, samozřejmě máte. Každý má. Ale vizualizace dat je úplně jiná disciplína.
A taky: pokud si nejdřív neuklidíte data, žádný dashboard vás nezachrání. Jak se říká:
“GARBAGE IN, GARBAGE OUT“
Tady je, co fungovalo nám:
1. Nenahrazujte svůj task management systém
Dashboard slouží pouze k vizualizaci. To je celé.
Nesnažte se z něj udělat Jira, Trello nebo cokoliv jiného.
Držte se jednoduchosti. KISS — Keep it simple and stupid.
2. Začněte hackathonem
Dashboard jsme rozjeli během hackathonu — a upřímně, byla to nejrychlejší cesta k výsledku.
Nebyla to žádná „manažerská věc shora“, ale otevřený projekt pro všechny.
Každý si mohl vybrat technologii nebo nástroj podle sebe, a hlavně — byla to sranda.
Takhle nakonec vypadal náš technický návrh – “tech zoo”, který jsme použili. Bylo to rychlé, jednoduché… a funguje to perfektně. 🚀
Frameworky: Deno + Fresh
HTML and CSS: Preact + TailwindCSS
Charts: Chart.js
Data se stahují z Jiry (REST API) každých 10 minut pomocí fetch funkce Dena a ukládají se do PostgreSQL.
3. Čistota dat je nutnost
Máme automatizace, které nám pomáhají udržet data čistá — například:
- Sledujeme, jestli se na náhodou na epicích v backlogu aktivně nepracuje (tedy jestli má přiřazené issues).
- Dvakrát týdně máme na Slacku připomínky vlastníkům neudržovaných epiků.
Dirty data ruins everything. Clean data saves lives. Okay, maybe not lives. But it certainly saves your efforts.
4. Dvorní vývojář CTO
Jako CTO mám to štěstí, že mám „dvorního vývojáře“ — někoho, kdo mi pomáhá s dashboardy, automatizací i rychlými experimenty.
Mít někoho takového je obrovský rozdíl, když potřebujete jednat rychle a už nemáte čas na kódování.
5. Pokud ho nepoužíváte veřejně, lidi si budou myslet, že je zbytečný
Tohle si zaslouží být dvakrát podtržené. Čím víc dashboard používáte veřejně, tím víc si ostatní dají záležet na správnosti dat.
„Lidi uklízí, když vědí, že se někdo dívá.“
6. Pravidelné (a náhodné) revize
Na každé synchronizační schůzce si nechávám 15 minut na otevření dashboardu a komentáře k tomu, co vidím:
- „Vypadá to, že nesplníme kvartální cíle…“
- „Někdo pracuje na epiku, který není ani připravený?“
- „Jeden tým má moc rozpracovaných epiků — co se tam děje?“
Nemusíte mít žádný velký proslov. Stačí ukázat, že to sledujete.
7. Sdílejte úspěchy
Dejte lidem vědět, když vám dashboard pomohl.
Například: „Když se mě šéf zeptal na stav projektu, otevřel jsem náš dashboard a během 5 sekund mu odpověděl. Byl překvapený — a chtěl hned vidět, co to používáme.“
Tak budujeme důvěru a adopci i mimo vývoj.
8. Netlačte. Čekejte.
Možná trochu osobní úhel pohledu, ale u nás to fungovalo:
Neobcházejte firmu s dashboardem jako s novým sporťákem.
Počkejte na správný okamžik — třeba když se někdo zeptá:
„Hele, jak to vypadá s Projektem X?“
A to je váš moment.
V dalších článcích vás krok za krokem provedu tím, co jsme přesně udělali — od prvotního nápadu až po funkční, důvěryhodný dashboard.
Každý článek se bude věnovat dílčí části, doplněný o screenshoty (protože si přiznejme — kdo by nemiloval screenshoty?) a vysvětlením, proč to fungovalo (nebo taky ne).
Tady je malá ochutnávka v podobě pár screenů:
Initiatives view:
Initiatives view with risk level filter:
Overview:
CS 
EN